o klubu, historie

Jihočeský ornitologický klub, pobočka České společnosti ornitologické

O Klubu: Jihočeský ornitologický klub je regionálním sdružením ornitologů a zájemců o poznávání, ochranu a studium volně žijících ptáků na území jižních Čech. V klubu se sdružují členové České společnosti ornitologické (ČSO) žijící na území Jihočeského kraje a členové ČSO z jiných oblastí České republiky, kteří o členství v klubu požádají. Hlavním cílem Jihočeského ornitologického klubu, který plní funkci regionální pobočky České společnosti ornitologické, je podporovat a rozvíjet vzájemné kontakty mezi jihočeskými ornitology, koordinovat badatelské aktivity, monitorovat stav avifauny jižních Čech a popularizovat i prakticky realizovat ochranu ptactva. Jihočeský ornitologický klub je sdružení otevřené všem bez ohledu na věk, dosažené vzdělání a zkušenosti a najdete zde jak profesionální ornitology a zkušené amatéry, tak i laické milovníky ptactva a zájemce o poznávání a ochranu přírody.

Pozorování ptáků je zábavou pro zkušenné ornitology i děti. Vycházka pořádaná členy JOK (2010).

Historie: Jihočeský ornitologický klub má své počátky v tzv. Vertebratologickém kroužku Jihočeského muzea v Českých Budějovicích, založeném v roce 1969 několika jihočeskými přírodovědci. JOK byl založen v roce 1974 a jejím prvním předsedou se stal P. Prázdný. Jednou z prvních významných ornitologických činností bylo mapování hnízdního rozšíření ptáků, který započal již v r. 1973. V této době se stává členem výboru J. Zeman, který se po 10 let jako jednatel stal hybným motorem pobočky. Současně dozrává situace k vydání první souhrnné ornitologické publikace „Příspěvky k ornitologickému průzkumu jižních Čech“ (1974). Další sborníky byly vydány v roce 1978 a 1982. V letech 1976-1992 se přechodně stal zastřešující organizací pobočky Dům kultury ROH a od té doby funguje pobočka pod názvem Jihočeský ornitologický klub-pobočka ČSO. Nyní je sídlem pobočky opět Jihočeské muzeum. V roce 1978 se stává předsedou pobočky J. Bumerl, kterého v roce 1989 střídá P. Bürger, současný předseda klubu. Koncem 70. let dochází ke specializaci v ornitologické práci a zakládá se řada pracovních skupin (např. skupina pro výzkum labutě velké, čápa bílého, dravců, akce Řežabinec. Počátkem 80. let se v činnosti klubu začala projevovat osobnost J. Jandy, který se kromě jiného ujal myšlenky J. Andresky pořádat ornitologické konference. První z jihočeských ornitologických konferencí se uskutečnila v roce 1986, další pak v letech 1989, 1993, 1997 a 2001. Z prvních dvou konferencí vyšly i sborníky referátů. V 90. letech, po uvolnění hranice navazuje pobočka spolupráci i se zahraničními regionálními pobočkami v Horním Rakousku, východním Bavorsku a s maďarskými ornitology z oblasti Šoproně. Spolupráce s maďarskými kolegy však bohužel ustává v roce 2010, s ostatními ale nadále pokračuje. V období po vstupu ČR do EU a vyhlášení soustavy NATURA 2000 se někteří členové podílejí na výzkumu avifauny těchto oblastí. Od roku 2010 se také obnovuje publikační činnost klubu, jejímž prvním výsledkem je v r. 2012 vydání sborníku odborných prací „Ptáci v kulturní krajině II“. Od roku 2014 pravidelně přispívají do Sborníku Jihočeského muzea články „Zajímavá a významná ornitologická pozorování“. Na konci roku 2015 je pak také završeno čtyřleté úsilí řady členů klubu a vychází stěžejní dílo, kniha „Ptáci jižních Čech“.

 Dnes má klub více než 150 členů, kteří se podílí na dokumentaci avifauny jižních Čech, ptačích oblastí a na výzkumných programech v rámci celé ČR i na regionální úrovni.

Účastníci první akce Acrocephalus (1977)
 

Spokojený kroužkovatel se svým úlovkem.

Límcování hus (2011) přináší zajímavé výsledky.

Členská schůze JOK