Mapování ptáků Českých Budějovic

    Od roku 2010 probíhá mapování hnízdního rozšíření ptáků v ČB. Cílem je porovnat výsledky s již proběhlým mapováním v letech 1985-1992. vedeným P. Bürgerem. Důraz je kladen na další odborné zpracování dat, např. zhodnocení biotopových nároků ptáků v městském prostředí. 
 
    Základní metodika:
 
    1) Mapování probíhá na území Českých Budějovic ve čtvercích o velikosti 770 x 630 m  (mapy lze získat od koordinátora,  přehledka zde,   S-Z část  , S-V část, střed-Z část, střed-V část, J část ) od roku 2010 do odvolání s cílem zopakovat mapování proběhnuvší v letech 1985-1992 s důrazem na zjišťování co nejpřesnější početnosti jednotlivých druhů.
 
    2) Mapuje se podle standardní metodiky "atlasového mapování" (zde) vč. zde uvedených kategorií průkaznosti hnízdění (důležité je číslo kategorie). Cílem je podchytit v každém čtverci výskyt co nejvíce ptačích druhů vč. co nejvyššího stupně průkaznosti hnízdění. Proto je potřeba provést v každém čtverci min. 3 důkladné kontroly + doplňové kontroly (např. noční na sovy, brzká jarní na šplhavce apod.) za sezónu, přičemž alespoň některá z nich by měla proběhnout v období, kdy většina druhů krmí a vyvádí mláďata. Potřeba je také navštívit všechny biotopy nalézající se v daném čtverci.
 
    Pozn.: Přítomnost druhů se nejlépe prokazuje na začátku jejich hnízdního období podle projevů teritoriálního chování (zpěv, bubnování šplhavců, tok sov apod.). Toto období je také vhodné pro zjišťování početnosti  (viz. dále). Vyšší stupně průkaznosti se nejlépe zjišťují během období  krmení a vyvádění mláďat (rodiče přinášející potravu a varujícív blízkosti hnízda) a vyvádění mláďat (mláďata čerstvě vylétlá z hnízda dokrmovaná rodiči, apod.). Pozor při zadávání vyšších kategorií u druhů zaletujících do čtverce za potravou (např. u havrana, kachen, ale i jiných druhů, kde lze snadno dohledat hnízdiště by kategorie vyšší než "0" měla být zadána pouze tam, kde opravdu hnízdí, popř. je hnízdění velmi pravděpodobné)! Dále se vyvarujte uvádění vyšší "domnělé" kategorie ("přece tady hnízdit musí" není důvodem pro použití vysoké kategorie)!
 
    3) U všech druhů v kategoriích možné-prokázané hnízdění je potřeba provést odhad početnosti (v párech, u bažanta a kukačky v jedincích) pro každý čtverec (více o odhadu početnosti např. zde).
 
    Pozn.: Odhad početnosti lze nejlépe udělat pokud je během jedné pochůzky promapován celý čtverec a to podle zjištěného počtu  zpívajících samců, popř. dalších jedinců. Pokud je promapována pouze část čtverce, je možné podle počtu zjištěných jedinců dopočítat celkový počet ve čtverci z plochy promapovaného vhodného biotopu a jeho celkové plochy ve čtverci. Odhad lze vyjádřit jako číslo, či rozmezí hodnot (např. 4-6 párů), v nejnutnějších případech lze využít rozmezí nabízená v metodice "atlasového mapování - viz výše). U ptáků s velkým teritoriem, popř. párů hnízdících na okraji čtverce je vhodné použít např. kategorii "0-1" apod.
 
    4) Velmi žádané jsou údaje získané mimo přidělené čtverce, především pak při zjištění vzácnějších druhů či vyšších kategorií průkaznosti hnízdění.
 
    5) Odevzdávání údajů. Údaje lze odevzdávat v připravené záznamové tabulce, nebo prostřednictvím databáze avif.birds.cz. Zde je ale nutné vkládat vycházku (ideálně promapování celého čtverce) jako "kompletní seznam" a do pole "lokalita" vyplnit: MAPCB XX, kde XX je kód čtverce. Do pole "počet" je pak vyplňován odhadnutý počet párů, popř. zpívajích samců apod. (vždy nutné specifikovat co dané číslo znamená), do pole "aktivita" pak nejvyšší zjištěnou kategorii průkaznosti hnízdění. Jednotlivé, náhodné záznamy zle vkládat "normálně" jako "vybraná pozorování" s uvedením MAPCB a kódu čtverce do pole "lokalita".
 
    6) Všichni mapovatelé jsou povini dbát zákonů o ochraně přírody a počínat si tak, aby nedocházelo k zbytečnému rušení ptáků a jejich hnízdění. Při jednání s místními obyvateli je pak třeba dbát dobrého jména JOK a ČSO a vyvarovat se různým konfliktům.
 
 
    Průběžné výsledky:
 
    V letech 2010-2015 bylo na území Českých Budějovic zjištěno nejméně 144 ptačích druhů. Z nich 101 zde prokazatelně zahnízdilo.
 
    Změny počtu obsazených čtverců mezi mapováním v letech 1985-1992 a pilotními ročníky mapování 2010-2011 byly pro vybrané druhy publikovány v knize Ptáci jižních Čech. Pro tento účel bylo srovnáno 52 čtverců zmapovaných v letech 1985-1992 a opět alespoň v jednom roce v letech 2010-2011. Ve srovnání jsou použity pro jednotlivé druhy použity údaje výskytu v kategoriích možné-prokázané hnízdění.
    Úplné vymizení bylo zaznamenáno např. u sýčka obecného (Athene noctua; původně 10 % čtverců) a chocholouše obecného (Galerida cristata; 17 % čtverců vs. 1 pozorování), silný úbytek pak např. u čečetky zimní (Acanthis flamea; 40 % vs. 2 % čtverců) a koroptve polní (Perdix perdix; 31 % vs. 10 % čtverců). Vysoký nárůst početnosti byl naopak zaznamenán např. u holuba hřivnáče (Columba palumbus; z 31 % na 85 % čtverců), mlynaříka dlouhoocasého (Aegithalos caudatus; z 6 % na 23 % čtverců), sojky obecné (Garrulus glandarius; z 12 % na 77 % čtverců) a straky obecné (Pica pica; z 65 % na 92 % čtverců).
 
Přihlašte se k mapování - kde je potřeba mapovat....
 
 
modrá= hotovo
 
světle modrá= bylo by dobré provést odhady početnosti a zvýšit počet druhů s prokázaným hnízděním, jinak je ale v podstatě hotovo
 
zelená= je potřeba udělat odhady početnosti jednotlivých druhů a prokazovat jejich hnízdění (většina druhů je zde pouze v kategoriích možné a odhady početnosti úplně chybí)
 
oranžová= je potřeba ještě 1 rok mapovat vč. prokazování hnízdění a odhadování početnosti
 
červená= prioritní- chybí data a je potřeba zde alespoň 2 roky intenzivně mapovat
 
růžová= něco mezi oranžovou a červenou
 
Aktuální obsazení k 19. 4. 2016 (žluté - zamluvené, modré - hotové, červené - prioritní)
 
 
    Kontakt
    Jan Havlíček 
    JanHavlicek.cz !zavinutec! gmail.com, tel.: 721 429 652