2021/2022 - skřivan lesní

© Luboš Mráz, www.naturfoto.cz
Sledování skřivana lesního (Lullula arborea) v letech 2021–2022 je součástí kampaně Pták roku JOKu. Cílem této kampaně, se kterou JOK započal od roku 2020, je mapování vybraného cílového (zájmového) druhu, popř. jeho výzkum, a to vždy na území Jihočeského kraje. Druh je vybírán tak, aby se mohli zapojit mapovatelé na většině území Jihočeského kraje a přístup volen tak, aby došlo k co největšímu obohacení našich dosavadních znalostí, případně získání přímých výstupů použitelných při ochraně vybraného druhu. Akce je inspirována celorepublikovou kampaní Pták roku organizovanou ČSO nebo obdobnými regionálními akcemi a je určena zejména pro členskou základnu a další zájemce z řad příznivců JOK.
 
Skřivan lesní je v jižních Čechách pravidelně hnízdícím druhem, jehož hnízdiště jsou roztroušena po celém území kraje, s častějším výskytem v Pošumaví a na Třeboňsku. Početnější populace se pravděpodobně vyskytuje také na území České Kanady, odkud ale obecně informace o aktuálním rozšíření a početnosti řady ptačích druhů, včetně skřivana lesního, chybí. Skřivan lesní vyhledává místa s narušeným půdním pokryvem, v současnosti často vlivem činnosti člověka (vojenská cvičiště, pískovny, kamenité pastviny), zpravidla na okraji lesních porostů v  mozaikovité krajině s rozptýlenou zelení. Vhodná místa pro skřivana lesního však mohou rychle zarůstat nebo se naopak mohou objevovat nová (např. po kůrovcových kalamitách a lesní těžbě). Početnost a celková populační dynamika druhu se tedy může rychle měnit, různé regiony kraje mohou mít protichůdné trendy početnosti. Skřivana lesního v tomto směru můžeme považovat za vhodný, akusticky nápadný vlajkový druh s typickým zpěvem, který charakterizuje narušená stanoviště a/nebo ranně sukcesní stádia lesních společenstev. Početnostní trendy skřivana lesního tedy mohou odrážet změny probíhající v krajině a upozornit nás na změny i v případě, že nejsou na první pohled patrné.
 
 
Cílem dvouroční akce je získat aktuální informace o rozšíření, početnosti a biotopových preferencích skřivana lesního na území jižních Čech a do spolupráce v co největší míře zapojit jihočeskou ornitologickou základnu. Zároveň chceme navázat na projekt uskutečněný v letech 2016–2020 v Horním Rakousku, kde byl na některých místech zaznamenán nárůst početnosti skřivana lesního až o 130 %, jinde naopak zároveň došlo k jeho lokálnímu vymizení. V souvislosti s tím bude velmi zajímavé zjistit, jaká je současná populační dynamika druhu v jižních Čechách.
 

Hnízdní rozšíření, početnost a biotopové preference skřivana lesního (Lullula arborea) v jižních Čechách – praktická metodika Jihočeského ornitologického klubu

A – Plošné mapování hnízdního výskytu skřivana lesního na území jižních Čech
V rámci mapování hnízdního rozšíření ptáků 2014–2017 bylo hnízdění skřivana lesního prokázáno pouze v pěti jihočeských kvadrátech síťového mapování z celkového počtu 85, oproti tomu v knize Ptáci jižních Čech je druh veden jako hnízdící v 17 kvadrátech (data shromážděná do roku 2012). Během nedávného mapování hnízdního rozšíření druh mohl být skřivan lesní přehlížen s ohledem na jeho výskyt v méně navštěvovaných regionech, alternativně může docházet k fluktuacím početnosti jihočeské populace. Cílem dvouroční kampaně Pták roku JOKu je v první řadě prokazování stálého výskytu (kategorie B4, tj. opakované pozorování na lokalitě v rozmezí min. jednoho týdne) a hnízdění v dalších kvadrátech nacházejících se v jižních Čechách. Z důvodu ochrany druhu by se však mapovatelé měli snažit hnízdění prokazovat buď pozorováním krmících rodičů (kategorie C14) anebo čerstvě vyvedených mláďat (kategorie C12). V případě zjištění hnízdění doporučujeme zaznamenat podrobný popis lokality včetně využívaných biotopů a pořízení vhodné fotodokumentace hnízdiště. Přímé dohledávání hnízd s vejci či mláďaty nepovažujeme s ohledem na nežádoucí rušení druhu za vhodné.
 
Mapovatelé zadávají všechny zjištěné jedince skřivana lesního do databáze České společnosti ornitologické (Avif), případně nálezové databáze Agentury ochrany přírody a krajiny ČR (NDOP). Pro zadávání do Avif je možné využít i aplikaci Avif Mobile, případně aplikaci Liniového sčítání druhů (LSD), v případě NDOP pak mobilní aplikaci nebo webové rozhraní BioLog. Pozorovatelé zaznamenávají všechny skřivany lesní zjištěné v hnízdním období. Během této doby je žádoucí navštívit biotopy vhodné pro skřivana (viz výše), a to alespoň 2× s minimálně dvacetidenním odstupem. Při zjištění skřivana lesního je poté vhodná opakovaná návštěva za účelem ověření vazby na lokalitu. Zároveň jsou důležité i údaje o lokalitách, kde nebyl skřivan lesní ani jednou během opakovaných kontrol ve vhodných termínech (alespoň dvě dostatečně dlouhé kontroly – dle rozlohy lokality, v rozmezí alespoň 20 dní mezi 20. březnem a 10. červnem, vždy v ranních hodinách v rozmezí od východu slunce do 10:00) zjištěn. Údaje o takových lokalitách (minimálně katastrální území, poloha a přibližná rozloha, popř. délka okraje lesa apod.) prosím posílejte na e-mail ptakjoku@gmail.com. Úplně nejvhodnější je poslat zákres pravidelně kontrolovaného území za pomoci jednoduchých nástrojů měření vzdálenosti  ve webové aplikaci mapy.cz, v případě potřeby vám pomůže komentované instruktážní video.
 

Hnízdní rozšíření, početnost a biotopové preference skřivana lesního (Lullula arborea) v jižních Čechách – praktická metodika Jihočeského ornitologického klubu

B – Biotopové preference a početnost skřivana lesního na území jižních Čech

Základem podrobnějšího mapování a zjišťování biotopových preferencí skřivana lesního je liniová sčítací metoda na transektech o délce 1 km, vycházející z metodiky pro Liniové sčítání druhů (LSD), dlouhodobého projektu České společnosti ornitologické. Data získaná přímo v rámci projektu LSD budou po doplnění údajů o lokalitě využitelná i pro mapování skřivana lesního v jižních Čechách.

Mapovatel provede dvě kontroly vybraného 1 km transektu v těchto termínech:

1. kontrola v období od 20. března do 30. dubna

2. kontrola v období od 1. května do 10. června

Mezi kontrolami musí být odstup alespoň 20 dní.

1 km transekt / linie se v terénu prochází přesně 1 hodinu bez provokace nahrávkou za dobrého počasí, kdykoliv od východu slunce do desáté hodiny dopolední. V případě jakýchkoliv nejasností a pro další obecná doporučení během sčítání platí metodika LSD.
 
Během sčítání na „skřivaních liniích“ se povinně zaznamenává výskyt každého skřivana lesního s přesnou lokalizací a kategorií průkaznosti hnízdění. Dále je důležitý jednoduchý popis prostředí a přítomnost skřivana polního (Alauda arvensis) či lindušky lesní (Anthus trivialis). Právě linduška lesní obsazuje podobná stanoviště – paseky, okraje lesů, rozptýlenou zeleň, a proto je vhodným doprovodným druhem. O jejím rozšíření a výskytu v jižních Čechách si můžete přečíst v příslušné kapitole knihy Ptáci jižních Čech a její zpěv si můžete poslechnout zde.
 

Do projektu se lze zapojit jak skrze LSD program, tak samostatně v lokalitě dle vlastního výběru. Linie může být v takovém případě i delší než 1 km, jen je potřeba ji rozdělit na jednotlivé 1 km úseky a pro každý úsek zaslat pro projekt JOK potřebné údaje zvlášť.

Sčítání za pomoci programu LSD 

Do podrobného zjišťování biotopových preferencí druhu budou využity veškeré údaje z projektu LSD v Jihočeském kraji. Po absolvování obou sčítání v hnízdní sezóně nám prosím jen sdělte podrobnosti k Vaší linii (především informace, které nejsme schopni získat z dostupných map, tedy například nově vzniklé paseky (během a po roce 2020), přítomnost pastvin s dobytkem, plodiny na polích apod.) pomocí excelové tabulky, anebo jednoduchého online formuláře.

V rámci projektu mapování skřivana lesního vjižních Čechách bychom rádi motivovali jihočeské pozorovatele s dobrou znalostí ptačích druhů do zapojení do programu LSD. Program je určen pro zkušené pozorovatele, kteří umí bezpečně vizuálně i akusticky poznat většinu u nás se vyskytujících ptačích druhů. Pomocí programu LSD budou získávána data nejen o skřivanu lesním, ale zároveň i důležité a vhodně standardizované informace o všech ptačích druzích na dané lokalitě. Nejste-li si determinací většiny ptačích druhů jisti, odložte zapojení do programu LSD na později a mezitím se zdokonalujte v determinaci ptáků v terénu. Do sledování skřivana lesního se však můžete zapojit rovnou, pomocí jednoduchých skřivaních linií, viz níže.

Sčítání pomocí „skřivaních linií“ mimo program LSD

V tomto případě mapovatel v terénu postupuje podle vlastní předem vytyčené 1 km linie (nebo několika 1 km linií za sebou) a zaznamenává polohu cílových druhů (skřivana lesního, popř. lindušky lesní) ideálně do předem vytištěné mapy. Po návratu z terénu co nejdříve zaznamená s co největší přesností polohu všech zjištěných jedinců mapovaných druhů (tj. minimálně skřivana lesního, ideálně i lindušky lesní) do některé z nálezových databází (Avif nebo NDOP) a koordinátorům na email ptakjoku@gmail.com zašle zákres mapovací linie, ideálně  pomocí odkazu na vytvořený transekt (videonávod na vytvoření a sdílení transektu)  ve webové aplikaci mapy.cz. Při opakované kontrole již není potřeba tento zákres posílat (při mapování na více transektech je vhodné si je označit kódem). Pro každou kontrolu každé linie pak mapovatel vyplní jeden řádek v jednoduché excelové tabulce, nebo vyplní online formulář. Vhodnou alternativou místo vytisknuté mapy, je zaznamenávání polohy každého skřivana lesního (případně dalších druhů) přímo do výše zmíněných databází pomocí mobilních aplikací Avif Mobile nebo BioLog. Zákres linie a vyplnění tabulky nebo formuláře zůstává stejné jako u vytištěné mapy.

Každého jedince skřivana lesního nebo dalších cílových druhů (linduška lesní, skřivan polní) zadáváme do databází nebo přímo mobilních aplikací s co nejpřesnější polohou a jednotlivě, každého jedince zvlášť. Ke každému jedinci též uvádíme příslušnou kategorii hnízdního výskytu. Nejčastěji se bude jednat o kategorie A1 – výskyt ve vhodném hnízdní prostředí, A2 – zpívající samec, B4 – stálý okrsek nebo C14 – přinášení potravy. U kategorie B4 stačí zaznamenání zpívajícího samce při druhé kontrole do 100–300 m od předchozího záznamu, což přibližně odpovídá velikosti hnízdního okrsku cílových druhů.

Informace získávané ze „skřivaních linií“

Kromě podrobných informací o skřivanech lesních, případně lindušce lesní, nebo i dalších druzích (každý jedinec samostatně vložený do databáze Avif nebo NDOP společně s přesnou GPS pozicí a příslušnou kategorií hnízdního výskytu), se zaznamenávají údaje o průběhu sčítání, tj. počasí a parametry dané linie, které není možné bezpečně vyčíst ze satelitních snímků: pozorovatel, kontakt, datum, název a katastr lokality, čas, počasí a charakteristiky prostředí pozorovatelné v blízkém okolí linie, maximálně do 250 m od linie, přítomnost pastviny se zvířaty (ANO/NE), přítomnost holého pole bez porostu (ANO/NE), přítomnost vojenskou, lesní, či těžební technikou narušené půdy v rozsahu alespoň 500 m2 (ANO/NE), přítomnost skřivana polního (ANO/NE), přítomnost lindušky lesní (ANO/NE), odkaz na transekt/linii ve webové aplikaci www.mapy.cz, informace zdali je sčítání součástí LSD programu, komentář k dřívějšímu výskytu druhu na lokalitě a další poznámky. Podrobnější vysvětlení jednotlivých kategorií je součástí excelové tabulky, nebo online formuláře.

Údaje o výskytu skřivana lesního a o prostředí okolo dané linie během jednotlivých návštěv je možné zasílat elektronicky v jednoduché excelové tabulce na e-mail: ptakjoku@gmail.com. Alternativně lze data zadávat přímo prostřednictvím online formuláře.

Údaje z linií bez výskytu skřivana lesního jsou rovněž velmi důležité, zejména pro stanovení jeho biotopových preferencí i odhadu celkové početnosti v jižních Čechách. Rozhodně tedy prosím posílejte i provedená sčítání bez skřivanů lesních, ať již v rámci samostatných linií, nebo v rámci projektu LSD.

Výstupem dvouletého projektu bude vpřípadě dostatečného množství sčítaných lokalit a údajů samostatný článek ve Sborníku Jihočeského muzea v Českých Budějovicích, Přírodní vědy, případně odborný článek v jiném vhodném periodiku a pokud možno rovněž souhrn doporučení vhodných ochranářských opatření.

Ukázka dvou 1km linií / transektů v rámci programu LSD

Ukázka 1km skřivaní linie jednoduše připravené ve webové aplikaci mapy.cz

Metodika ptáka roku JOKu skřivan lesní

Tabulka pro odevzdání údajů ze skřiva ních linií

Metodiku projektu připravili: Vojtěch Kubelka, Jan Havlíček & Václav Mikeš